RC akrobatický model ED

Model ED (tato zkratka tentokrát nic neznamená) má samozřejmě svoje předchůdce. Jedním z nich byl model poháněný spalovacím motorem Thunder Tiger PRO 120 RP (s palivovým čerpadlem). Motor byl koupen v e-shopu Sussex Hobbies (nebo tak nějak) za v tu dobu (2003?) neuvěřitelnou cenu 4000 Kč. V ČR ho naši obchodníci prodávali asi za 10000 Kč. Nakupování po internetu bylo na svém počátku, byli jsme nadšeni že to funguje, že něco přišlo - a ještě k tomu z ciziny a za takovou cenu. Modelem byl akrobat typu F3A o rozpětí i délce cca 2 metry, inspirovaný modelem Typhoon 2000 a fotkami na diskuzním fóru RC Universe.

Model mi ovšem mnoho radosti nepřinesl. Motor neustále zdechal a když se konečně udržel v chodu, výkon byl pro akrobacii na hraně. Abych korejskému výrobku nekřivdil (mimochodem existují ještě motory Thunder Tiger nebo nějaké jiné jejich výrobky?), musím připustit možnost, že příčinou potíží mohlo být to, že motor nikdy nedostal "nažrat" pořádně nitrovaného paliva - tím myslím tak 20 procent nitrometanu. S palivem s 10ti procenty nitrometanu se sotva točil, přičemž jeho cena už tak byla závratná. Takže tento 2x2 m stroj byl nahrazen menším, poháněným motorem MVVS 8 ccm s "magickým" tlumičem. Rozpětí bylo 1500mm. Kdo si dneska pořídí jako další model model menší než byl ten předchozí? Platí to i o autech, jako bychom snad potřebovali pořád větší a větší krámy. Byla to trefa do správné velikosti. Spotřeba paliva byla přijatelná a tak najednou palivo s deseti procenty nitrometanu ani nevadilo, model se dobře nakládal do auta, nepálil drahé japonské svíčky a i vrtule vyšly levnějí. Takže když nastal přechod na elektropohon, velikost budoucího modelu byla víceméně jasná.

Naprosto zásadní roli při přechodu od pohonu spalovacími motory k elektropohonu hrála dostupnost potřebných komponent - motoru, regulátoru a baterie - na čínském e-shopu Hobbycity. Tedy cenová dostupnost především. Zkrátka, kdyby nebylo čínských výrobců, žádný takovýto model by nevzniknul, a to nejenom v mém případě. To je třeba si uvědomit když se někdo pohrdavě vyjadřuje modelářskych o věcech z Číny.

Popis modelu

"Režijní hmotnosti", tedy to co model musí nést - motor, elektronika, baterie a odhadnutá hmotnost draku ve vztahu k rozumnému plošnému zatížení tak daly potřebnou nosnou plochu a konečné rozměry. Model má dělené křídlo jehož poloviny se nasouvají na duralovou trubku 20x1. Toto uspořádání se nabízelo samo - umožňuje středoplošné uspořádání a zároveň je v troupudostatek místa pro pohonnou baterii a přijatelný přístup pro její výměnu.

Křídlo

Jako půdorys byl zvolen lichoběžník s odtokovou hranou kolmou na směr letu. Toto uspořádání se mi osvědčílo již dříve, neboť za vhodných okolností umožňuje postavit křidélko odděleně od křídla na rovné pracovní desce. Profilem křídla je NACA63A o tloušťce 12 procent u kořene a 13 procent na konci. Profil byl upraven tak aby tloušťka odtokové hrany byla 3 mm a obrysem od odtokové hrany až po zavěšení křidélka byla přímka.

Křídlo má jeden nosník setávající ze dvou smrkových pásnic o průřezu 6x3 a z balzové stojiny tloušťy 3 mm s léty svisle (protože tak je to správně). V přední části u kořene je ještě jeden nosník - z balzových lišt a stojiny - který poněkud snižuje nebezpečí proboření tuhého potahu v místě kde se křídlo chytá při manipulaci. Kořenové žebro a žebro čtvré od kořene (ve kterém končí spojovací trubka) jsou z topolové překližky o síle 3 mm. Všechna ostatní žebra jsou z balzy tloušťky 2,5 mm.

Poloha křídla (úhel nábehu) je zajištěna dvěma kolíky které ční z kořenového žebra - jeden před a jeden za spojovací trubkou. Přední i zadní kolík jsou od osy spojovací trubky stejně daleko. U trupu jsou poloviny křídla zajištěny polyamidovými šrouby M4. Ty jsou přes bočnice trupu zašroubovány do matic zalepených v kořenových žebrech.

Stavba polovin křídla probíhala na jednoduchém přípravku sestávajícím z pomocných balzových lišt o síle 3 mm a řady balzových špalíků tlustých 10 mm, vysokých 27 mm, ve vhodných místech lehce přilepených k pracovní desce tak, aby pomocné lišty byly podepřeny pokud možno po co největší délce. Princip by mohl být jasný z obrázku na němž je zachycena situace kdy je již tuhý potah torzní skříně z jedné strany nalepen a bude probíhat uzavření torzní skříně nalepením tuhého potahu z druhé - horní strany. Křídlo je samozřejmě v průběhu stavby třeba různě otáčet.

Zadní pomocná lišta se po ukončení její potřebnosti vytáhne, přední je zalepená a po jejím oříznutí se stane soušástí náběžné části. Tuhý potah je z balzy silné 2 mm. Lepen je lepidlem Perfect - G, při délce cca 75 a šířce 14 cm se nalepení jednoho dílu dá při svižné práci ještě celkem dobře stihnout. Žebra jsou samozřejmě páskována.

Křidélka byla stavěna zvlášť. Vzhledem ke klínovitému profilu mohla stavba proběhnout bez nějakých přípravků na rovné desce. Všechna žebra byla navlečena a nalepena na uhlíkovou trubku průměru 6/5 která pro křidélko představuje nosník. Použití trubky do značné míry zajišťuje, že křidélko bude rovné, přispívá trochu k torzní tuhosti a umožňuje postavit jej lehké, bez tuhého potahu po celé ploše, jen s páskovanými žebírky. Každé křidélko je poháněno jedním sernem HS225 umístěným na spodní straně křídla. Páčky jsou vyřezámy z duralu a zalepeny. Zavěšení křidélka je vždy na čtyřech běžných závěsech vlepených do špalíků pod lištami horního povrchu.

Trup

Základem trupu jsou dvě bočnice z balzy tlusté 4 mm o stálé výšce po celé délce. Tyto jsou od předku až po odtokovou hranu křídla z plné balzy, dozadu pak pokračují lištami širokými 12 mm, svislými příčkami a na konci jedním tvarovým dílem s výřezem pro VOP. Bočnice jsou v přední až střední části spojeny vodorovnými obdelníkovými deskami z topolové překližky tl. 3 a obdelníkovými přepážkami. Takto je vytvořena "základní krabice". Spodní z vodorovná deska slouží jako lože pro baterky, horní vodorovná deska, vydatně prořezaná, tvoří rám přístupu do trupu. Půdorys trupu je až po odtokovou hranu křídla obdelníkový, což usnadňuje stavbu (i křídla) a přispívá k větší pravděpodobnosti že se model podaří postavit rovný.

Bočnice jsou v místě desky podvozku a v místě průchodu spojovací trubky zesíleny tvarovými díly z překližky tloušťky 1 mm. Všechny přepážky mezi bočnicemi jsou od křídla až dozadu poslepovány z balzových lišt 3x10 mm. Tvarové přepážky na spodku trupu jsou z třímilimetrové balzy stejně jako přepážka na horní straně trupu od kabiny dozadu. "Domeček" motoru je zhotoven z topolové překližky, pouze vlastní motorová přepážka je z březové překližky silné 5 mm. To je po desce nesoucí podvozek nejbytelnější díl celého modelu.

"Mechanismus" nastavování úhlu nábehu je nalepen zevnitř na bočnice. Pro každý polohovací kolík křídla sestává ze dvou polyamidových šroubů M4 proti sobě. Zašroubováním/vyšroubováním šroubů se posunuje štěrbina do které se zasouvá polohovací kolík křídla a tak lze úhel náběhu mírně upravovat. Šrouby jsou přístupné shora po sundání kabiny a zdola čtyřmi otvory vypouzdrěnými laminátovými trubkami které procházejí "spodní nástavbou".

Ocasní plochy

Obě ocasní plochy mají souměrný profil tvořený elipsou v přední části a tečnami k této elipse v zadní části.

Stabilizátor SOP má po celé ploše tuhý potah z balzy tl. 2. Její profil je poměrně tlustý a délka (výška) malá, proto v něm není zakomponován žádný nosník. Kořenový profil byl navržen tak, aby pevná část SOP navatovala na oblou horní část trupu co nejplynuleji. K trupu je přilepena na tupo. Kormidlo SOP má klínový profil, je otevřené honstrukce a je stavěno zvlášť. Žebra z balzy 2,5 mm jsou navlečena a nalepena na uhlíkovou trubku průměru 6 mm, zbytek konstrukce je z balzových lišt tl. 2 mm různé šířky. Spojení s pevnou částí je provedeno třemi běžnými plochými závěsy zalepenými do balzových špalíků polyuretanovým lepidlem.

Konstrukce vodorovné ocasní plochy je podobná křídlu. Má nosník ze smrkových pásnic 2x4 mm spojených balzovou stojinou, ve střední části jsou další, tentokrát balzové nosníky které spolu se stojinami zpevňují VOP v místě jejího průchodu bočnicemi trupu. Od náběžné hrany až po nosník je tuhý potah, zbytek konstrukce je otevřený. Žebra jsou páskována. Poloviny VOP jsou stavěny každá zvlášť, ve středu jsou slepeny na tupo a spojení polovin je zpevněno tuhým potahem z tvrdé balzy tl. 2 který je od nosníku dozadu průběžný přes obě poloviny. Kormidlo VOP je vybroušeno z velmi lehké plné balzy do klínového profilu s tloušťkou odtokové hrany 3 mm. Každá polovina je ke stabilizátoru připojena třemi běžnými závěsy.

SOP i VOP jsou ovládány nízkými servy která byla původně určena pro ovládání křidélek větších akrobatů.

Vzhledem k souměrnému profilu obou ocasních ploch byl k jejich stavbě použit přípravek ze zbytků balzy.

Náhon SOP je proveden dvěma ocelovými lanky která se uvnitř trupu kříží aby protínala stěny trupu pod strmějším úhlem a jejich průchod stěnami tak byl aspoň trochu kratší. Páčka SOP je vyřezána z duralu,"obtéká" uhlíkovou trubku v pohyblivé části směrovky a je na své místo do štěrbiny zalepena až po provedení potahu folií.

Každá polovina kormidla VOP je poháněna jedním táhlem ze sklolamitátové tyčky průměru 2 mm. Jedno táhlo je na páčku serva připojeno shora, druhé zdola. Obě samozřejmě na stejnou dírku. Jako páčka VOP posloužila závitová tyč průměru 3 mm zalepená do překližkou vyztuženého okraje výškového kormidla. Na závitovou tyč je našroubován běžný "praporek", jehož šroubováním lze délku páčky jemně měnit.

Ostatní díly

Kryt kabiny, motorový kryt a podvozek bývají na modelech považovány za podružnosti, ale ve skutečnosti jsou to důležité díly, které mají vliv na letové vlastnosti i na provozní přívětivost modelu.

Překryt kabiny je dost velkým kusem letadla. Má na šířku 12 a na délku asi 45 cm. Taková je totiž "díra" potřebná pro vložení pohonných baterií, instalaci serv a manipulaci kolem připojování křídla. Na místě drží vzadu plochým kolíkem a vpředu dvěma polyamidovými šrouby - a ano, při každém sundání se tyto šrouby musejí vyšroubovat, ale na rozdíl od použití geniálních magnetů, překryt ještě nikdy neupadl. Vzhledem k jeho velikosti bylo třeba překryt udělat co nejlehčí, tedy z co nejtenčího materiálu. Proto byl vylaminován ze dvou vrstev skelné tkaniny do negativní formy. Laminování do negativní formy umožnilo respektovat oblé tvary, udělat tenkou stěnu a u motorového krytu provést přechod z částečně oblého trupu do zcela kruhového vrtulového kuželu. Laminátové formy a kopyta spolkly dost pryskyřice, skelné tkaniny a času a vzhledem k tomu, že od modelu byly postaveny dva kusy, je ekonomická stránka tohoto postupu diskutabilní. Dá se s tím ale vyrovnat.

Model byl dokončen s podvozkem z duralu. Jeho prporce odpovídaly dřívějším modelům které byly poháněny spalovacími motory. Elektromotor však točí vrtulí o značně větším průměru a tak model s relativně nízkým podvozkem občas (často) škrtnul vrtulí o zem. To vedlo k nahrazení duralového podvozku podvozkem vyšším, z laminátového oblouku tvořeného mnoha vrstvami různě dlouhých pásů skelné tkaniny. Oblouk byl laminován pomocí pryskyřice L285 na pozitivním kopytu vakuováním a po vytvrzení bylořezán do požadovaného tvaru. Podvozek opravdu pruží, možná až moc, a zasloužil by si vyrobit znovu, s lepším rozložením materiálu a možná i s nižší hmotností, ale dnes to již není třeba, neboť lze koupit spoustu krásných hotových uhlíkových podvozků.

V trupu je upevněn třemi polyamidovými šrouby M6. Deska ve které jsou zalepeny duralové matice pro tyto šrouby je vyrobena jako sendvič z březové překližky, balzy a smrkových lišt. Je silná 9 mm a délka, kterou je vlepena mezi překližkové zesílení bočnic trupu, je 124 mm (na každé straně). Zatím došlo 1x k přetržení šroubů a sklopení podvozku, škody byly celkem malé. Je pravda, že model má štěstí a nepovedená přistání se mu vyhýbají.

Ostruha je pevná, neodpružená a neřízená, jenom taková aby model při startu a přistání netahal směrovku po zemi. Na start je třeba model donést což nepovažuji za nějakou potupu.

Pohon zajišťuje motor Turnigy 5065 s 320ti otáčkami na volt. Motor nebyl bezproblémový, po asi dvaceti startech se v něm uvolnily magnety. V té době ale už byl na cestě z Číny další kus, takže přes počáteční špatnou zkušenost jsem u tohoto typu motoru musel zůstat. Naštěstí druhý kus už byl povedený a slouží spolehlivě mnoho let. Ve skutečnosti je tak spolehlivý, že od roku 2010 kdy byl model zalétán (nyní je 2024), nebylo třeba sundavat motorový kryt (u spalováků se sundaval téměř po každém lítání). Z pověrčivosti jsem ho nesundal ani těď abych udělal fotku jak to pod krytem vypadá.

Dalšími prvky pohonu jsou stoampérový regulátor Turnigy Sentilon (první generace) a baterie 8x LiPo 3,7 Ah. Maximální odběr motoru na zemi je asi 57 A, stoampérový regulátor musel být zvolen proto, že zvládá osmičlánkový akumulátor. Motor točí vrtulí APC E 17x10. Napájení přijímače a serv je z pohonného akumulátoru přes UBEC 8A. Doba letu na jednu baterku je 8 minut přičemž v akumulátoru zůstává asi třetina energie.

Závěr

Přesná akrobacie ve stylu F3A je asi to nejlepší lítání ve smyslu vnímání prostoru, uplatnování jakéhosi letového plánu a kázně která nedovolí poletovat bez cíle jen tak nazdařbůh. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, že není potřeba 2x2 model od věhlasného výrobce, ale lze vystačit i s něčím slepeným doma. Pokud by se někomu stavba takového modelu zdála poněkud neschůdná vlivem množství a tvarové složitost dílů, lze si to trochu zjednodušit. Křídlo se sice moc ošidit nedá, ale ocasní plochy mohou mít profil rovné desky a trup může být v podstatě celý hranatý. Inspirace se jmenuje Insight Squared a lze ji najít zde.

Základní technické ůdaje

Rozpětí - 1627mm, délka - 1693, hmotnost - 3445g (z toho 720g baterka)

Výkresy v pdf a obrysy dílů v dwg.

@

ladaskvor@tiscali.cz